Na louce pod Předním vrškem bylo v říjnu 2020 vysázeno sto ovocných stromků starých odrůd. Celkem 37 hrušní, 37 jabloní, 20 slivoní, 3 třešně a 3 jeřáby vytvořily první jesenický veřejný sad. Vzniklo nejen další odpočinkové místo, ale i prostor ke vzdělávání našich nejmenších. Sad slouží místním školkám a školám, s jejichž dětmi stromky odrůstají.

Úspěšné zapěstování ovocných stromů vyžaduje zejména v prvních letech po výsadbě určitou práci. Okolí sazenic je nutné udržovat bez bylin a travin, aby stromek s málo rozvinutým kořenem nesoutěžil o vodu, živiny a prostor. Kolem kmínku je zapotřebí také soustavné plení. Do plné plodnosti by se stromy měla dostat po 15 až 20 letech.

Na projektu se podílí město Jeseník, spolek Sudetikus, spolek Silezika a obyvatelé.

Podpořte prosím jakýmkoliv finančním příspěvkem údržbu a rozvoj sadu!

Online QR platba na účet Silezika z.s.  6758881339 / 0800

QR kód

Kliknutím na jednotlivé stromy v obrázku níže zobrazíte jejich druh a další informace. 

Hrušně

Anička- Lokální odrůda Krnovska. Stromy jsou velmi vzůstné, tvoří značně široké koruny. Typický je velký, kulatý list. Plody jsou malé, kulaté, s červeným líčkem, zrají v průběhu srpna. Jedná se o pravou hniličku, plody jsou nejchutnější poté co shniličí, kdy jsou velmi chutné.

Avranšská- Klasická, kdysi velmi oblíbená odrůda původem z Francie. Stromy jsou poměrně vzrůstné a bohatě plodí. Plody střední velikosti jsou protáhlé, s krásným kropenatým líčkem a velmi chutné s lehkou pikantní trpčinou. Zrají v září, ve vyšších polohách spíše začátkem října.

Bergamotka letní – Stará francouzská odrůda. Stromy jsou střední velikosti a tvoří široké, převislé koruny. Velmi ranná odrůda, zraje krátce po  Jakubce české. Plody jsou menší velikosti, bergamotkovitého tvaru, slupka je žlutá, s velmi výraznými lenticelami. Rychle hniličí a mají na tak rannou odrůdu velmi intensivní sladkou chuť.

Bezjaderka říhova- Odrůda pravděpodobně českého původu. Stromy jsou poměrně vzrůstné, tvoří vysoce pyramidální koruny Plody jsou střední velikosti, protáhlé, žluté barvy. Zrají v průběhu října a jsou velmi chutné.

Bošácká muškatelka – Zřejmě krajová odrůda Bielých Karpat. Stromy jsou velmi vzrůstné, široce pyramidálních korun. Typický je velký, jakoby osikový list. Poměrně kulaté plody jsou střední velikosti a mají kvalitní muškátové aroma. Zrají koncem srpna.

Císařská letní – Krajová odrůda Slezska. Stromy tvoří široce pyramidální koruny a jsou velmi vzrůstné. Plody jsou spíše menší, protáhlé, žluté barvy s lehkým líčkem. Zrají v průběhu srpna a mají poměrně výraznou muškátovou příchuť. Pokud plody přezrají na stromě, ztrácejí šťávu. Velmi úrodná odrůda, každoročně plodná.

Dvorní máslovka- Odrůda původem z Francie. Stromy jsou poměrně vzrůstné, koruna je úzce pyramidální. Nejpozději zrající odrůda přítomna v sadu. Plody jsou protáhlejší, vzhledem k vysoké plodnosti většinou jen střední velikosti, zrají v průběhu října, či listopadu. Chuť je pikantně nakyslá.

Eliška- Stará francouzská odrůda. Stromy jsou maximálně střední velikosti. Plody zrají v průběhu září, jsou střední až větší, potažené rzivou slupkou. Chuť je velmi dobrá, sladká, s příjemným aroma. Dá se zaměnit s odrůdou Salisbury, která je vzhledově podobná a zraje ve stejnou dobu.

Giffardova- Klasická francouzská odrůda. Stromy jsou méně vzrůstné, ale o to plodnější. Plody jsou menší, tvarově různé, žluté barvy. Letní odrůda, která uzrává už koncem července. Pokud plody přezrají na stromě ztrácejí šťávu i chuť.

Hrušeň ze Zastávky – Blíže neurčená odrůda z Javornického výběžku. Mateční strom už neexistuje, byl vyvrácen při jedné vichřici. Stromy jsou poměrně vzrůstné, plody menší, žluté barvy. Zraje v průběhu září a je poměrně chutná.

Hrušeň ze Žulové – Zatím blíže neurčená odrůda, ale je možné že evropského původu, nakolik stejná odrůda byla nalezena i pod Beskydami. Vzrůstnější stromy mají korunu úzce pyramidální. Plody jsou střední velikosti, protáhlé, hodně podobné na Avranšskou, ale ještě výrazně více červené. Zrají po půlce září, chuť je převážně sladká.

Charneuská- Jedna z nejrozšířenějších odrůd u nás, francouzského původu. Stromy jsou vysoké, úzce pyramidálních korun. Typický je menší, člunkovitě prohlý list. Plody jsou poměrně velké, zelené, baňatého tvaru. Zrají v průběhu října, jsou medově sladké, mimořádně vhodné na sušení.

Jihomoravská letní – Krajová odrůda jižní Moravy. Stromy jsou velmi vzrůstné, široce pyramidálních korun. Plody jsou vzhledem k mimořádné plodnosti spíše menší, protáhlé, citrónově žluté. Chuť je výrazně citrónová, pikantní. Zraje v průběhu srpna.

Jakubka česká – Velmi stará odrůda, pravděpodobně českého původu. Stromy jsou velmi vzrůstné, vysoce pyramidálních korun, s výrazně převislými větvemi. Plody jsou menší, téměř kulaté, žluté s pěkným červeným líčkem. Nejranější odrůda v sadu, navazuje dobou zrání na pozdní třešně. Chuť je na tak rannou odrůdu velmi dobrá, v plné zralosti hniličí a má medovou chuť.

Kozačka stuttgardská – Velmi vzrůstná odrůda tvoří široce pyramidální a značně husté koruny. Plody jsou menší, většinou protáhlé, s líčkem. Úrodná odrůda, zraje koncem srpna a v září, postupně. Jedna z nejchutnějších odrůd vůbec..

Kongresovka- Stará francouzská odrůda. Stromy jsou spíše menší velikosti, plody jsou naopak velmi velké. Zrají v průběhu září, chuť může hodně kolísat dle polohy a dle jednotlivého roku. Mohou však být i velmi chutné s typickým aroma.

Marie Louisa – Stará francouská odrůda. Stromy tvoří úzce pyramidální koruny. Plody jsou poměrně velké, zelené, podobné na odrůdu Charneuská, zrají i v podobnou dobu. Chuť je velmi zajímavá, trochu připomíná tropické ovoce. Poměrně vzácná odrůda.

Marillatova – Stará francouzská odrůda. Stromy jsou vyloženě slabě rostoucí, tvoří jedny z nejmenších stromů v rámci odrůd hrušní vůbec. Plody jsou velmi velké, podobné na Kongresovku, na kterou v době zrání v podstatě navazuje. Velmi chutná odrůda, která je velmi kvalitní i ve vyšších polohách.

Merodova- Klasická odrůda. Stromy tvoří široce pyramidální koruny s typicky skloněnými větvemi a jsou dosti vzrůstné. Plody jsou velké, baňaté, velmi šťavnaté s typicky navinulou chutí. Zrají v průběhu září, popřípadě října.Velmi úrodná.

Ministr Dr. Lucius – Klasická odrůda. Stromy jsou vzrůstné, koruny široce pyramidální. Plody jsou velmi podobné na Merodovu, ale zrají později. Její nevýhodou je, že zraje hromadně, ve stejnou dobu. Úrodná odrůda.

Muškatelka turecká – Stará odrůda, jež byla velmi populární v Praze a blízkém okolí. Pravděpodobně i pochází z této oblasti, jakkoliv se spekuluje i o tureckém původu. Větší stromy jsou široce pyramidálních korun a jsou bohatě plodné. Plody menší až střední velikosti jsou žluté s červeným líčkem. Zrají v průběhu srpna až září a mají výbornou sladkou, muškátovou chuť.

Muškatelka šedá – Stará středočeská odrůda. Stromy jsou velmi vzrůstné, široce pyramidálních korun, které jsou výrazně převislé. Typický je velmi velký, široký list. Plody jsou téměř kulaté menší velikosti, zrají v průběhu července. Pokud uzrají na stromě jsou méně šťavnaté, ovšem mají výrazné muškátové aroma. V plné zralosti hniličí. Velmi úrodná odrůda.

Petřínská kropenatka – Zatím neurčená odrůda. Jediný známý strom se nachází v historickém sadu na Petříně. Stromy jsou střední velikosti, vysoce pyramidální. Plody jsou menší, zrají společně s Muškatelkou tureckou v průběhu srpna či září. Chuť je velmi osvěžujcí, příjemně navinulá.

Předobrá máslovka – Klasická francouzská podzimní odrůda. Dobou zrání navazuje na Salisbury. Stromy jsou vysoce pyramidální, středně vzrůstné. Plody jsou poměrně velké, baňaté, zelené barvy. Mají velmi dobrou, typicky navinulou chuť a jsou velmi úrodné.

Rzivá z Darkovic –  Odrůda jejíž pravý název je zatím neznámý. Stromy jsou velmi vzrůstné, širších korun. Plody jsou menší, bergamotkovitého tvaru, slupka je rzivá. Zrají koncem srpna a v září a jsou velmi chutné.

Rzivá z Polomi – Blíže neurčená odrůda. Stromy jsou střední velikosti, úzce pyramidálních korun. Plody jsou větší, rzivé, poměrně chutné a zrají koncem září. Velmi úrodná odrůda.

Salisbury- Klasická francouzská odrůda. Stromy jsou vzrůstné, pyramidálních korun. Plody jsou střední velikosti, rzivé, velmi chutné. Zrají v průběhu září a října. Velmi úrodná odrůda, chuťově trochu podobná na Avranšskou.

Solanka – Tradiční česká odrůda z 18. století. Tvoří velké stromy, typicky širokých korun, s velmi silnými letorosty. Plody jsou střední velikosti, protáhlé, žluté barvy. Zrají po půlce srpna a jsou velmi chutné, se „solankovským“ aroma.

Slezská červená – Zřejmě krajová odrůda Slezska. Menší koruny jsou typicky převislé a šlahounovité. Plody jsou střední velikosti, baňaté mimořádně červeně vybarvené. Chuť je sladká, velmi dobrá. Velmi úrodná odrůda.

Špinka – Velmi stará francouzská odrůda. Stromy jsou mimořádně vzrůstné, široce pyramidálních korun. Plody jsou menší, rzivé, nevzhledné, ale velmi chutné, se „špinkovským“ aroma. Jedna z mála odrůd, která je ve vyšších polohách chutnější než v nížinách. Zraje od konce srpna, postupně.

Williamsova – Stará anglická klasická odrůda. Tvoří stromy menších velikostí, pyramidálních korun. Plody jsou dosti velké, protáhlé, na povrchu zhrbolené, žlutozelené barvy. Zrají koncem srpna a v průběhu září a mají velmi dobrou chuť s typickou muškátovou příchutí. V horších letech a polohách může mít nepříjemnou mýdlovou příchuť.

Jabloně

Ananasova reneta – Slavná odrůda, ceněná pro svou výbornou, ostřeji navinulou chuť. Stromy jsou spíše menšího vzrůstu. Plody jsou menší, maximálně střední velikosti, čistě žluté s výraznými lenticelami. Trhají se v průběhu října a vydrží dobře uskladněné až do jara.

Astrachan bílý- Velmi stará odrůda ruského původu, kdysi v naší zemi hojně rozšířená. Stromy dorůstají středních velikosti. Plody jsou spíše menší, lehce žíhané a kyselejší chuti. Dužnina velmi rychle moučnatí.

Batul – Velmi stará rumunská odrůda,  oblíbená na Slovensku. Stromy dorůstají velkých rozměrů, mají velmi hustou korunu a jsou neuvěřitelně vitální. Plody jsou střední velikosti, žluté, s lehkým líčkem, osvěžující chuti. Sklízí se po půlce října a vydrží až do jara.

Boskoopské – Německá odrůda z poloviny 19. století, i v dnešní době se těší v německy mluvících zemích mimořádné oblibě. Stromy jsou vzrůstné, typicky širokých korun. Velké plody mohu být jak vyšší, tak placatější, jsou žluté, a z velké části potažené kožovitou sluoku. Nejrozšřenější odrůda takzvaných kožuchů. Žlutá dužnina je hutná, renetovitá. Chuť je pikantně nakyslá. Plody sklízíme v průběhu října, ve vlhkém sklepě vydrží až do dubna.

Blenheimská reneta – Stará anglická odrůda, kdysi hojně rozšířená. Stromy jsou velmi vzrůstné, širokých korun, deštníkovitého tvaru. Tuto odrůdu lze snadno poznat i dle toho, že na kmeni vytváří  desítky boulí. Plody jsou poměrně velké, placatější, žluto červené. Renetovitá dužnina je výborné sladké chuti. Sklízíme v průběhu října, vydrží až do jara.

Coxova reneta- Opět odrůda anglického původu. Stromy jsou středních velikostí, tvoří husté koruny. Plody spíše menší velikosti jsou nepříliš vzhledné, ale o to chutnější. Byla brána za nejchutnější odrůdu vůbec. Tato odrůda promluvila do šlechtění mnoha novějších odrůd.

Gdaňský hranáč – Velmi stará odrůda, snad i českého původu. Údajně si ji měl vzít čeští exulanti do Polska v pobělohorské době. Stromy jsou velmi vzrůstné, širokých korun. Plody jsou vzhledem k mimořádné úrodnosti spíše menší velikosti, ale ošetřované stromy dokáží přinést i ovoce větších rozměrů. Jsou krásně tmavě červené, v plné zralosti je slupka výrazně mastná. Chuť je ostřeji sladce nakyslá, s typickým aroma. Zraje velmi postupně od konce srpna do půlky října. Dá se skladovat zhruba do vánoc.

Grávštýnské – Stará německá odrůda ze 17. století. Stromy jsou mimořádně vzrůstné a dosahují až obřích rozměrů. Plody jsou i větších velikostí, žíhané, s velmi křehkou a šťavnatou dužninou. Jedna z nejchutějších podzimních odrůd, vhodná na přímá konzum přímo ze stromu. Zraje od konce srpna, skladovat se moc nedá.

Grávštýnské – Lašské – Jeden z mnoha typů Gravštýnského. Bylo hodně oblíbené hlavně v Podbeskydí, na Lašsku. Stromy jsou méně vzrůstné než klasické Grávštýnské. Plody větších velikostí jsou žlutočervené, velmi dobré chuti. Zraje v průběhu září a dá se skladovat až do vánoc.

Gustavovo trvanlivé – Odrůda původem ze Švýcarska. Stromy jsou spíše menších rozměrů. Plody jsou střední velikosti, vyšší, červené. Typická je velmi žlutá dužnina a výborná sladká chuť. Sklízí se koncem října a vydrží až do jara.

Hájkova muškátová reneta – Odrůda českého půodu z konce 19. století. Stromy jsou méně vzrůstné, typicky převislých korun. Plody jsou střední velikosti, z velké části potažené rzivou slupkou. Zástuce tzv. Kožuchů. Velmi dobrá, renetovitá dužnina chutí připomíná pomeranče. Sklízíme po půlce října, ve vlhkém sklepě vydrží dlouho do jara.

Hontianská končiarka – Odrůda slovenského původu, velmi oblíbená na středním Slovensku. Stromy větších rozměrů mají typicky převislé koruny. Plody vyššího tvaru, jsou žluté s červeným líčkem. Chuť je sladká, velmi dobrá, s typickým aroma. Z vyšších poloh vydrží až do jara.

Borovinka- Charlamovski – Stará ruská odrůda. Stromy středních velikosti jsou značně úrodné. Plody jsou krásně intenzivně žíhané, zrají kolem půlky srpna. Chuť je pikantně nakyslá, osvěžující.

Chodské – Naše původní odrůda původem ze západních Čech. Stromy jsou vzrůstné a velmi vitální, typicky převislých korun. Plody jsou střední velikosti, velmi tenká slupka je žlutá, s typicky nahnědlým líčkem. Chuť je navinulá, osvěžující velmi dobrá. Plody sklízíme po půlce řijna, dobře se skladují a vydrží až do jara.

Jadernička moravská – Kultovní moravská odrůda, zřejmě ze 17. století. I v dnešní době mimořádně oblíbená a rozšířena hlavně  na Valašsku. Stromy jsou velmi vzrůstné, až obří. Plody jsou menší velikosti, ale i proto že plodí ve shlucích. Jsou soudečkovité, slupka je žlutá,z vyšších poloh s červeným líčkem. Bílá dužnina je sladká, s typicky jaderničkovým aroma. Odrůda se dá skladovat až do jara, ale po vánocích už ztrácí svou výraznou chuť.

Jaroslav Němec – Jedna z odrůd, které vyšlechtil slavný český ovocnář a šlechtitel Eduard Proche v průběhu 19. století. Stromy jsou poměrně vzrůstné, vitální. Větší plody jsou spíše placatější, žlutočervené, originální, velmi dobré chuti.  Dají se skladovat až do jara.

Kardinál žíhaný – Velmi stará odrůda nejasného původu, pravděpodobně ze západní Evropy. Stromy jsou velmi vzrůstné, mohou dosahovat až obřích rozměrů. Koruny jsou divoké, hodně šlahounovité. Plody jsou velmi velké, žíhané, vyšší.  Zrají v průběhu září, popřípadě října a jsou svérazné, ale velmi zajímavé chuti. Jedna z nejzajímavějších velkoplodých odrůd, i vzhledem k tomu, že netrpí moniliovou hnilobou.

Košíkové- Tradiční odrůda z východních Čech, z Podorličí. Vzrůstní a vitální stromy jsou typické divokostí své šlahounovité koruny. Stromy jsou velmi úrodné, plody jsou středně velké, krásně žíhané, velmi dobré chuti. Zrají v průběhu září, nejsou moc vhodné ke skladování.

Kožená reneta zimní – Velmi stará, pravděpodobně francouzská odrůda. Stromy jsou poměrně vzrůstné, vyšší než širší. Tato odrůda je prapředek všech kožených odrůd a byla ceněna pro svou originální, velmi dobrou chuť. Plody jsou střední velikosti, rzivé, s lehkým červeným líčkem, dužnina je velmi dobrá, jen této odrůdě typické chuti. Trhají se v průběhu října a v dobrém , vlhkém sklepě vydrží až do jara.

Kožená reneta podzimní – Rovněž velmi stará odrůda, vzhledově hodně podobná na předešlou. Stromy jsou hodně vzrůstné, vitální. Plody střední velikosti jsou téměř celorzivé a mají velmi dobrou sladkou chut. Zrají v průběhu října a vydrží přes únor.

Kralické – Krajová odrůda původem z Kralicka a Žamberecka, kde je stále poměrně rozšířená. Stromy jsou značně vzrůstné, prospívají i ve vysokých polohách. Plody jsou poměrně velké, zhranatělé, poměrně podobné na odrůdu Ontario. Z vyšších poloh vydrží až do jara, z teplejších oblastí je to spíše vánoční jablko. Chuť je velmi zajímavá, originální..

Krátkostopka královská – Velmi stará odrůda ze 16. století. Stromy jsou méně vzrůstné. Plody jsou střední velikosti, částečně rzivé, velmi dobré renetovité chuti, která se dá nejvíce připodobnit k mandarinkám. Plody vydrží až do jara, ale jen ve vlhkém sklepě. Odrůda je zajímavá  i tím, že kvete výrazně později, než běžné odrůdy.

Libinské – Krajová odrůda původem z Libiny na Uničovsku. Stromy jsou poměrně vzrůstné a mají převislé, značně husté koruny. Plody jsou střední velikosti, slupka má nahnědlé pruhy, takže trochu připomíná slupku cibule. Poměrně dost se podobají na žíhaný tyo holovouského malináče. Chuť je poměrně velmi dobrá, sladká, aromatická, plody se sklízí v průběhu října a vydrží do března.

Malinové holovouské – Naše původní a velmi slavná odrůda z 18. století. Stromy jsou většinou střední velikosti a mají typicky převislé, neuspořádané koruny. Plody jsou střední velikosti, pravidelně kulovité, většinou krásně červené, mohou být i žíhané. Typický je zával ve stopečné jamce, takzvaný svalec. Mají velký jádřinec, což vede k tomu, že jádra v něm se mohu pohybovat a tedy štěrkat. Chuť je velmi dobrá, mimořádně aromatická. Sklízíme po půlce září, v dobrém stavu málokdy vydrží přes vánoce.

Malinové sloupenské – Jedna z odrůd, které vyšlechtil legendární český ovocnář J.E.Proche. Jedná se o semenáč holovouského malináče, s kterým má podobné rysy jako vzhled stromu i plodu. Stromy jsou vzrůstnější, typicky převislé, velmi plodné. Plody střední velikosti jsou spíše sladké, bez nějakého mimořádného aroma. Jedná se o podzimní odrůdu, kter se sklízí v průběhu září a nedá se moc dlouho skladovat.

Malinové vrchlického – Odrůda jež je pravděpodobně totožná s Malinovým podzimním. Stromy jsou střední velikosti, koruny výrazně převislé. Spíše zploštělé, červené plody zrají na podzim a jsou příjemné, lehce navinulé chutě.

Matčino – Jedna z nejznámnějších starých odrůd. Přes česky znějící název se nejedná o naši odrůdu, ale o americkou. Originální název je Nonnetit. Stromy jsou střední velikosti, v dospělosti značně převislé. Plody jsou kuželovité, žlutočervené, v optimální zralosti velmi dobré s typicky sladkou chutí. Odrůda je vhodnější do vyšších poloh, kde dosahuje leckdy i lepší chuti, než v nížinách a samozřejmě mnohem déle vydrží.Sklízímě po půlce září, málokdy vydrží déle než měsíc v té optimální kondici.

Multhauptova reneta – Poměrně záhadná odrůda, jež byla oblíbená ve Slezsku. Původem je ale z Německa, někdy z poloviny 19. století. Stromy jsou velmi vzrůstné, koruny mohou být mimořádně

široké, přestože v mládí roste spíše slaběji. Plodyy jsou na mladých stromech střední velikosti, na přestárlých mohou být až brakově drobné vzhledem k mimořádné plodnosti. Jsou krásně červené s bílými lenticelami. Podobají se na známější Hvězdnatou renetu. Sklízíme po půlce řijna, vydrží v dobré kvalitě až do jara. Chuť je velmi dobrá, osvěžující.

Opavský Batul- Záhadná, zatím neurčená odrůda, která byla hodně oblíbená na Opavsku. Nazvaná byla podle podobnosti plodů s odrůdou Batul. Stromy středních velikostí mají typicky šlahounovité, velmi husté koruny. Jsou mimořádně plodné. Spíše menší plody jsou žluté s krásným tečkovaným líčkem. Sklízí se v průběhu října, jsou velmi chutné, sladké, se zvláštní příchutí. Vydrží zhruba do února, poté pozvolna moučnatějí.

Panenské české – Tradiční, kdysi národní česká odrůda, snad ze 16. století. Stromy mohou být značně vzrůstné. Jsou velmi vitální, typického habitu a mimořádně plodné. Plody jsou menší velikosti, soudečkovité, krásně červené. Zrají v průběhu září, mají typickou, originální ,jen této odrůdě vlastní chuť. Nejlepší jsou přímo ze stromu, nebo krátce po sklizni. Málokdy vydrží v dobrém stavu přes vánoce.

Parkerovo – Odrůda je zástupcem tzv. Kožuchů. Stromy jsou menší velikosti, typických korun, jež jdou zaměnit se Zlatou parménou. Plody jsou celorzivé, střední velikosti. Mají kořenitou, typickou chuť a vydrží až do jara. Odrůda byla velmi oblíbená hlavně na Slovensku.

Parména letní – Velmi stará a poměrně raritní odrůda. Je spíše slaběji rostoucí a stromy nebývají moc velké. Plody jsou vzhledově dost podobné na Parménu zlatou, ale zrají dříve, už od začátku září. Mají poměrně zvláštní, jakoby melounovitou, velmi dobrou chuť. Vydrží zhruba do listopadu.

Parména zlatá – Tradiční, kdysi snad vůbec nejpěstovanějí odrůda. Stromy jsou většinou maximálně střední velikosti, koruny jsou typické krátkým plodným obrostem. Plody jsou soudečkovité, žíhané, originální, jen této odrůdě vlastní chutě. Sklízí se od konce září, poměrně hodně před sklizní padá. Vydrží i přes únor.

Pasecké vinné – Krajová odrůda původem z Paseky na Uničovsku. Stromy jsou značně vzrůstné, s typickými výrůstky a kosterních větvích. Plody jsou střední velikosti, žluté s červeným líčkem, velmi podobné na odrůdu Batul. Mají svéraznou osvěžující chuť, dělaly se z nich špičkové odrůdové mošty. Odrůda se sklízí v průběhu října, po vánocích už začíná ztrácet šťávu i osvěžující chuť.

Ribstonské – Slavná a velmi stará odrůda původem z Anglie. Jedná se o odrůdu, z níž pochází proslulá Coxova reneta. Stromy mohou být značně široké, ale většinou jsou střední velikosti. Plody jsou žíhné, částečně kožovité, podobají se značně na Zlatou parménu, ale chutnají zcela jinak. Chuť je plná, aromatická, velmi dobrá. Dobře se skladuje a nemá sklon k moučnatění.

Řechtáč soudkovitý – Stará odrůda z 18. století původem z Německa. Značně rozšířená v Čechách, ale i v jesenické oblasti. Stromy jsou velmi vzrůstné, koruny jsou převislé, velmi husté, šlahounovité. Plody jsou soudečkovité, s dlouhou stopkou, žíhané. Mají svéraznou chuť, nejsou příliš šťavnaté, ale o to více se hodí na sušení. Podzimní odrůda jež se výborně hodí do vyšších poloh, nedá se moc dlouho skladovat.

Sládě Zastávka – Odrůda jejíž mateční strom se nachází v zaniklé obci Zastávka na Javornicku. Jedná se o jednu z mnoha odrůd, jež jsou typické pro tuto oblast. Plody jsou žíhané, větší, mají svébytnou, čistě sladkou chuť. Tyto sladké odrůdy byly kdysi typické pro mnohé oblasti, byly velmi ceněné například pro vhodnost na sušení.

Smiřické vzácné – Původně byla tato odrůda považována za původem českou, ale dnes se má za to, že se jedná  jablko Gallovayské, původem ze západní Evropy. Stromy jsou velmi vzrůstné, typických řidších korun. Zajímavý je velmi velký a tmavě zelený list. Plody jsou placatější, čistě žluté s výraznými lenticelami, poměrně velké. Jsou velmi dobré, navinulé, osvěžující chutě. Sklízí se  průběhu října a mohou vydržet v dobré kvalitě až do jara.

Studničné – Slavná východočeská odrůda, původem ze Studnice u Náchoda. Tvoří velmi vzrůstné koruny, jejíž větve rostou strmě nahoru a nepřevisají. Plody jsou menší, kulovité, čistě žluté s výraznými lenticelami, podobné na Ananasovu renetu. Dužnina je méně šťavnatá, ale z dobrých poloh velmi zajímavé, aromatické chutě. Ve vyšších polohách nemusí uspokojivě vyzrát. Sklízíme koncem října a měla by vydržet až do jara.

Sudetská reneta – Krajová odrůda Severní Moravy, vyšlechtěna Janem Markem v Bludově u Šumperka. V oblasti poměrně rozšířena odrůda. Stromy jsou spíše méně vzrůstné, ale vzlehdem k malé výšce mohou být relativně široké, nakolik větve vyrůstají v tupém úhlu. Plody jsou střední velikosti, žlutočervné, v optimální zalosti poměrně intenzivní chutě. Bohužel pokud jsou plody z teplejších poloh, poměrně rychle během skladování ztrácí chuť. Vhodná spíše do podhorských výslunných poloh. Velmi úrodná a brzy po výsadbě plodící odrůda.

Žluté podzimní Burkvíz – Lokální odrůda z Krnovska. Menší, žluté, zploštělé plody jsou dobré, spíše sladké chuti. Stromy jsou velmi plodné.

Slivoně

Anna Spath – Něměcká odrůda z konce 19. století. Zraje hodně pozdě, na úrovni Domácí švestky, nebo i po ní. Je to pravá švestka s velmi kvalitní dužninou.

Buhlská

Čačanská rodna – Odrůda původem z Čačaku v Jugoslávii. Je mnohem mně známá než Čačanská lepotica, ale je určitě kvalitnější a dá se přirovnat i k Domácí švestce. Zraje o něco dříve, má výbornou sladkou chut. Stromy jsou spíše středně až méně vzrůstné..

Černošická – Naše původní odrůda, z Černošic u Prahy. Tvoří velmi velké, na slivoň až obří stromy, s typickou rozbrázděnou kůrou. Kapkovité plody zrají v půlce léta, jsou příjemně navinulé a osvěžující.

Domácí švestka – Klasická, velmi stará odrůda, všude rozšířena. Má dokonalé pěstitelské vlastnosti, jediný, ale o to větší problém je citlivost na virovou šarku. Stromy jsou poměrně vysoké, spíše užší, typických hustých korun. Plody jsou střední velikosti, velmi chutné s typickým buketem. Zrají většinou v průběhu září a mohou vydržet na stromě až do mrazů. Jsou všestraně využitelné.

Mirabelka nancyská – Odrůda jež by neměla chybět v žádné zahradě. Mirabelky jsou skupina slivoní, ktré mají menší kulaté, žluté plody, které zrají cca od půlky léta. M. Nancyská je nejrozšířenější z mirabelek. Plody jsou sladké s typickým aroma, velmi chutné. Jsou všestraně využitelné, netrpí monilií a vydrží mimořádně dlouho na stromě.

Monfortská – Stará francouzská odrůda. Stromy jsou středně vzrůstné, kulovitých korun. Plody jsou spíše menší kulatější, podobné na Wangenheimovu. Zraje ale o cca 10 dní dříve. Chuť je velmi dobrá.

Obilnaja – Ukrajinská odrůda plodového myrobalánu. V této zemi myrobalány častokrát nahrazují slivoně a tato odrůda je jednou z mnoha, které mají původ v této zemi. Plody jsou i věší velikosti, jsou dobře od pecky a mají svébytnou, poměrně dobrou chuť.

Oulinská rengloda – Velmi oblíbená velkoplodá rengloda, žluté barvy. Je bujně rostoucí, tvoří velké široké koruny. Typické jsou velmi silné výhony a tmavě zelené, velké listy. Zraje v půlce léta. Jsou velmi dobré chuti.

Pávče žluté – Stará odrůda domácího původu. Stromy jsou velmi vitální, koruny jsou husté a výrazně převislé. Plody jsou poměrně velké, oválné, osvěžující dobré chuti. Zrají od konce srpna.

Těchobuzická – Novější česká odrůda. Kříženec Domácí švestky a Zelené renglody. Stromy jsou hodně vzrůstné a tvoří typicky široké koruny. Plody jsou kulatější než švestky střední, velikosti, výborné chuti.Pokud nejsou zcela zralé, chutnají více po švestce, v plné zralosti zas víc do renglody. Zrají od konce srpna.

Valjevka – Pravá švestka vyšlechtěná koncem 50. let v Čačaku v Srbsku. Stromy jsou středně vzrůstné. Plody mají kapkovitý tvar, jsou velmi dobré chuti a zrají koncem léta.

Vlaška – Slavná, stará italská odrůda, která má hodně různých typů. Je velmi chutná, zraje koncem léta na úrovni Domácí švestky. Plody jsou pměrně velké, pocitově sladší než Domácí švestka, výborné. Odrůda je všestraně využitelná. Hojně ji vyhledávají škůdci, hlavně obaleč švestkový.

Wangenheimova – Stará německá odrůda, v minulosti velmi oblíbená. Tvoří velmi velké, krásné, široké koruny. Plody jsou i vzhledem k mimořádné úrodnosti spíše menší velikosti, kulatější. Zrají kolem půlky srpna. Jsou velmi dobré chuti, všestraně využitelné.

Zelená rengloda – Slavná a velmi stará odrůda. Prapředek všech ušlechtilých renglod. Stromy jsou velmi vzrůstné, korun široké a husté. Plody jsou kulaté, nenápadně zelené, velmi dobré aromatické chuti. Zrají od konce srpna a mají všestranné použití.

Zimmerova – Stará německá odrůda zrající zhruba v půlce léta. Kdysi hojně rozšířená, dnes už málo známa. Bude zajímavé ji vyzkoušet.

Žlutý špendlík – Prastará odrůda, nejistého původu. Hojně oblíbená v minulosti hlavně v oblasti Slovácka a Valašska. Stromy mohou být i velmi vzrůstné a velmi plodné. Žluté plody švestkového tvaru a žluté barvy zrají v půlce léta, postupně. Zrají v rozmezí možná i jednoho měsíce. Jsou typické chuti, velmi vhodné na povidla a velmi jemnou pálenku.

Třešně

Srdcovka přeúrodná – Stará odrůda, pravděpodobně domácího původu. Velmi oblíbena byla hlavně v Čechách. Stromy jsou vzhledem k mimořádné úrodnosti jen středních velikostí. Plody jsou střední velikosti, světle červené barvy, velmi dobré chuti. Zrají zhruba ve 4. třešňovém týdnu. Odrůda je mimořádně úrodná…

Troprichterova – Stará německá odrůda. Zraje ve třetím třešňovém týdnu, je to měkčí polochrupka. Plod jsou tmavě červené až černé barvy a jsou výborné chuti.

Zaisbergrova chrupka – Stará pravděpodobně německá odrůda. Kdysi oblíbená na Severní Moravě. Plody jsou tmavě červené, velmi dobré chuti. Zrají mezi pozdními třešněmi.

Zde bude umístěn stream z online kamery